Safíry

text

Schovaná v zákoutí na světle nedýchá
Smutek jí nermoutí štěstí jí nic neříká
Malinká dušička ten zbytek po pádu
Snad se tu nezhroutí nezkazí náladu

Sem tam se potácí a to není opilá
Když hezky poprosíš možná ti zazpívá
Jen se drž kousek dál je jako z papíru
Pleť bílej porcelán v očích pár safírů

Nesbírá pozornost na co mít plnej sál
A stejně otvírá a zve nás všechny dál
A pak je nesmělá dělá že nechce nic
Kdyby snad nechtěla mohla to rovnou říct

Je nás tu víc než moc a ona nevybírá
Každej zkouší to svý ale nic nezabírá
Tak se kruh zužuje najednou nemůže pryč
Pozvala přátelství teď tu zbyl jenom chtíč

Na stovky zájemců nejsou tu na spásu
Nikdo nemá co dát, přišli si pro krásu
Je z ní jen uzlíček z tolika trápení
Co dostal nesoucit na místo pochopení

Starosti vesmíru zas nejsou složitý
Zůstal jen tehle prostor pro nepocity
I když se rozední nezačne novej den
Další sraz na místě kam nedohlídnem

Hudba už dohrála po těle rudej pot
Klidu se dočkala chystá se na odchod
Poslední myšlenka než zhasnou safíry
Že konec nebolí......nebo až za chvíli